Specializační studium školního poradenství

„Poradenské služby na ZŠ a SŠ“



Úvod

Realizátorem vzdělávacího programu pro výchovné poradce a školní metodiky prevence je katedra školní a pedagogické psychologie UK PedF.

Vzdělávací program pro učitele VP a ŠMP byl s dalšími programy specializačního studia školního poradenství zařazen do systému celoživotního vzdělávání pedagogických pracovníků na UK. Uvedené programy jsou též akreditovány MŠMT ČR

Vzdělávací program funkční přípravy učitelů -výchovných poradců garantujeme a realizujeme od školního roku 1992/93. Vzdělávací program průběžně aktualizujeme a stále jej nepovažujeme za konečnou variantu. Od školního roku 2004/05 jsme začali experimentálně ověřovat v rámci specializačního vzdělávání výchovných poradců vzdělávací program pro ŠMP, od 2006/07 je vzdělávací program pro ŠMP též zařazen do CŽV pedagogů na UK.

Podle nového školského zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, odst. 1 písm. f) a odst. 2 § 21, mají žáci a jejich zákonní zástupci právo na poradenskou pomoc školy nejen v oblasti vzdělávání, ale i v oblasti prevence nežádoucího chování. Obsah a organizaci poradenské pomoci poskytované školou rozpracovává prováděcí předpis k tomuto zákonu, kterým je vyhláška č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Vymezení poradenských služeb ve školách v nové vyhlášce reflektuje zejména trend diferenciace a individualizace vzdělávání včetně procesu integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, dále pak změny v obsahu školních poradenských služeb, ke kterým došlo od počátku 90. let minulého století. Zcela nově je uvedena a specifikována činnost školního metodika prevence. Profesní nároky na učitele –výchovného poradce i školního metodika

/ dále VP, ŠMP/, vyjádřené ve standardních činnostech poradenských pracovníků školy, předpokládají odborné kompetence a to v oblasti poradenské a školní psychologie, které však nelze získat v krátkém časovém horizontu. Uvedené standardy odborných kompetencí

VP i ŠMP i celkové pojetí vyhlášky o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních se promítlo i do inovace vzdělávacího programu pro učitele VP.

Vzdělávacího programu pro učitele - výchovné poradce

akreditace: 34 675/2005-25-487

Vzdělávací program pro učitele školní metodiky prevence

akreditace: 34 675/2005-25-487



Studium je hrazené účastníky ( vysílajícím školským zařízením)

Finanční poplatek za školní rok 2007/2008 je ve výši 7500 Kč za rok studia.

Přihlášky na školní rok 2007/8 je třeba doručit na studijní oddělení PedFUK

do 10. března 2007.Kontakt na referentku studijního oddělení pí. R. Čížkovou

e mail: blanka.cizkova@ pedf.cuni.cz tel. 221900267



VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO UČITELE-VÝCHOVNÉ PORADCE


Studium je určeno učitelům, kteří vykonávají (nebo by chtěli vykonávat) funkci výchovného

poradce ve škole. Studijní program je zaměřen na získání vědomostí a dovedností, které se

projeví ve schopnostech aplikace pedagogiky a psychologie do výchovného poradenství.

Organizátor:

Katedra školní a pedagogické psychologie UK PedF v Praze

Odborný garant: PhDr. Lidmila Valentová, CSc., vedoucí odd. poradenské psychologie

Základní cíle vzdělávání VP :

• Vývoj poradenských systémů v závislosti na teoriích pedagogiky a psychologie

• Poradenské služby v podmínkách školy a jejich zařazení do školních poradenských

služeb

• Právní rámec pro výkon poradenské činnosti

• Osobnost výchovného poradce-specifika role výchovného poradce ve školním

prostředí, etika poradenské práce

• Školní třída, její vedení a diagnostika

• Komunikace s rodiči (osobami odpovědnými za výchovu)

• Základní dovednosti vedení poradenské komunikace

• Integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

• Kariérové poradenství

• Základní diagnostické a intervenční techniky v poradenské práci ve škole

• Žák v kontextu služeb výchovného poradce

• Monitorování a evaluace funkčnosti školního poradenského pracoviště

Dalším cílem je též orientace učitele-výchovné poradce na odbornou kooperaci se školskými a zdravotními institucemi, úřady práce, především na spolupráci s regionální PPP, SPC a SVP s nimiž tvoří školský poradenský systém.



Formy výuky předpokládají aktivní studenty, zvyšuje se podíl seminářů, cvičení a sociálních tréninků v malých studijních skupinách. Předpokládá se časově náročná, samostatná aplikace nových poznatků ve školní poradenské praxi, která graduje v projektu a realizaci závěrečné práce a její obhajobě.



Kriteria pro výběr účastníků:

Specializační studium je určeno pro vysokoškolsky vzdělané pedagogy s dvouletou učitelskou praxí. Druh aprobace není rozhodující, důraz je kladen na zájem o poradenskou činnost na škole, o poradenskou pomoc dětem a rodičům.



Přijímací řízení:

Probíhá podle platných předpisu pro kombinované formy studia na PedF v rámci CŽV. Přijímací komise vedená garantem studia dává návrhy na přijetí děkanu UK PedF.



Časový plán studia

Studium je realizováno formou kombinovaného studia ve čtyřech semestrech.

Časová dotace: celkem 200 hodin: přímé a nepřímé výuky , 50 hodin stáže

Do časového plánu zahrnujeme individuální stáže frekventantů v PPP, SPC, ÚP a specializovaných třídách ZŠ celkem 50 hodin:

Výuka probíhá 1x za měsíc a ve dvou studijních blocích. ( předpoklad vždy v pondělí)



Závěrečná zkouška

Garant studia stanoví tříčlennou zkušební komisi i jejího předsedu.

Studium je ukončeno závěrečnou zkouškou a obhajobou závěrečné práce s akcentem na poradenskou intervenci. Absolvent získává osvědčení o absolvování kvalifikačního specializačního studia pro učitele výchovné poradce jako přílohu k vysokoškolskému diplomu.



Průběžné hodnocení studia:

V jednotlivých semestrech získávají posluchači zápočty za účast na přímé výuce, za tvorbu

seminárních prací, za účast na praxi ve školských poradenských zařízeních. Prvý ročník je zakončen písemným testem.

Postup do druhého ročníku je podmíněn zápisem na studijním oddělení podle platných studijních předpisů.



Vzdělávací program

Tematické studijní okruhy:

Kolektiv pracovníků oddělení poradenské psychologie na katedře pedagogické a školní psychologie vypracoval od roku 2002 -2005 základní studijní texty pro učitele VP a ŠMP: Pedagogicko – psychologické poradenství I.,II.,III. ,UK PedF, Praha.

1. Poradenství – stav a vývoj v ČR i ve světě

Koncepce nových forem práce v poradenských službách ve škole,

Profese učitele, profese výchovných poradců, požadavky na jejich kompetence.

Výchovné poradenství v kontextu školských poradenských služeb, týmová práce a realizace školního poradenského pracoviště, tvorba strategie školního pedagogicko- psychologického poradenství.


2. Právní rámec poradenských služeb ve škole:

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a

jiném vzdělávání (školský zákon)

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů

Vyhláška o poradenských službách ve školách a školských poradenských zařízeních.

Vyhláška o vzdělávacích potřebách žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků

Vyhláška o organizaci výchovně vzdělávací péče ve SVP.


2.1. Osobnost výchovného poradce – specifika role výchovného poradce ve školním prostředí

Vymezení etiky práce výchovného poradce

Etický kodex poradenského pracovníka ve školství

Role učitele-výchovného poradce, možná úskalí funkce výchovného poradce

Spolupráce s vedením školy a ostatními členy pedagogického sboru

Vymezení standardních činností výchovného poradce



3.Poradenské teorie a poradenský proces s důrazem na kognitivně behaviorální koncepce

Vznik a vývoj poradenství ve školství v ČR a ve světě.

Poradenské teorie a poradenský proces.

Poradenský proces, etapy poradenského procesu, rizika v poradenské práci.

4.Poradenská diagnostika

Psychologie osobnosti jako teoretické východisko diagnostiky. Informativně (konkrétněji zpracováno v jednotlivých tématech): metody psychologické, pedagogicko-psychologické, zvl. pozorování, rozhovor, zpracování a poradenská analýzy pedagogických údajů.

4.1.Základní dovednosti vedení poradenské komunikace

Poradenský rozhovor jako základní diagnostická metoda.

Vytváření vztahu poradce-klient

Techniky naslouchání a vedení rozhovoru

Komunikace v průběhu vedení klienta

Nonverbální komunikační dovednosti v poradenském procesu



5.Metody poradenská prevence a intervence v poradenské práci VP

Individuální poradenství: Intervence formou poradenského rozhovoru.

Skupinové poradenství: práce s dětskou skupinou, nepřímá intervence - restrukturace sociálního prostředí a vztahů: žák-spolužáci-učitel-rodiče.

Konzultace rodičům, kolegům, vedení školy.

Efektivní komunikace v činnosti výchovného poradce, asertivní dovednosti.

Forma práce: praktický sociální výcvik s důrazem na zážitkové a sociální učení.

Krizová intervence v práci VP, pojetí krizové situace, postupy práce VP, navázání kontaktu s dalšími nejen poradenskými institucemi.

Ped.-psychologické poradenství III. Intervence, UK PedF, 2004.

6. Žák v kontextu služeb školního poradenství

6.1. Vývojové a výchovné komplikace a odchylky: diagnostika, prevence a intervence.

Vybraná témata z ontogenetické psychologie, patopsychologie, speciální pedagogiky:

- vliv prenatálního období a prvých vývojových fází – základní informace z genetiky,

- raná deprivace, subdeprivace (analýza údajů ze současných výzkumů),

- lehká mozková dysfunkce – projevy v chování a učení, možnosti korektivních přístupů,

- variabilita psychického vývoje, základní vývojové úkoly v jednotlivých etapách,

- rizikové děti z hlediska školní vývoje,

6.2. Výukové obtíže – školsky neúspěšní žáci

Mentální retardace: diagnostika, etiologie, poradenská intervence při přeřazování žáků do speciálních tříd, mentální subnorma, – školní problémy těchto žáků, vytváření individuálního studijního plánu aj.

- specifické poruchy učení – diagnostika, náprava , pedagogické a poradenské vedení žáka se SPU, současná legislativa SPU.

6..3. Nadaný žák

Identifikace těchto dětí, metody práce s nadanými žáky, současná legislativa, individuální vzdělávací program..

6.4. Výchovně problémový žák

- disharmonický vývoj osobnosti, sociokulturní vlivy: rodiny, vrstevníků, školního klimatu,

- poruchy chování v dětském věku a u dospívajících, možnosti intervence,

- vývojové rozpory v dospívání, krizové stavy, neadekvátní řešení náročných situací, neurotické reakce, agravovaná puberta, vážnější odchylky ve vývoji v oblasti sexuality a závislého chování.

7.Školní třída, její vedení a diagnostika

Třída jako sociální skupina, psychologická charakteristika třídy.

Žák mezi spolužáky: zjišťování vztahů ve třídě, klimatu třídy, seznámení se sociometrickými technikami, poradenská intervence: restrukturace vztahů ve školní třídě, preventivní práce se třídou.

8..Rodina-žák-škola (komunikace s rodinou či osobami odpovědnými za výhovu dítěte)

Sociální, morální, ekonomické, psychologické problémy současné rodiny,

životní styl rodiny, hodnota vzdělání (analýza současných výzkumů, přístup),

problémové rodiny, rodiny z jiných etnických skupin aj.

Vedení poradenského rozhovoru s rodiči.

Základní informace o možnostech rodinné terapie a manželském poradenství.

9.Poradenství při volbě školy a povolání, kariérové poradenství

- Biodromální vývojové pojetí rozhodování o „životní cestě“,

kontinuita v poskytování poradenských služeb v době školní docházky.

- Současná praxe PPP při zjišťování profesionální orientace,diagnostické metody.

- Spolupráce VP s PPP, s úřady práce, informační systém v daném regionu.

- Kariérové poradenství pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

- Evropský a český trh práce, zaměstnanost.

- Informační, metodická a konzultační činnost výchovného poradce.

- Mimoškolní zdroje volby povolání


10..Integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Záladní termíny speciální pedagogiky, integrace, inkluze, vytváření inkluzivního

prostředí třídy a školy.Pochopení a interpretace speciálních vzdělávacích potřeb žáka pro možnost jeho úspěšného vzdělávání, mezioborový přístup.

Základní vymezení druhů zdravotního postižení, charakteristika sociokulturního

znevýhodnění, biopsychosociální aspekty postižení a jeho dopady na osobnost žáka.

Pedagogicko-psychologická diagnostika speciálních vzdělávacích potřeb.

Základní speciálně pedagogické metody a techniky, kompenzační a didaktické pomůcky.

Vytváření podmínek pro integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Koordinace postupu vyučujících při realizaci individuálních vzdělávacích plánů.

Spolupráce s pedagogicko-psychologickými poradnami (PPP) a speciálně pedagogickými

centry (SPC) v procesu integrace.



11. Monitorování a evaluace a autoevaluace výchovného poradenství

Monitorovací systém školy, spolupráce školního poradenského pracoviště s vedením školy.

Metody shromažďování informací pro proces monitorování a školní evaluace.

Systém práce s informacemi a daty z monitorovacího, evaluačního a autoevaluačního procesu.Typy monitorovacích a evaluačních dotazníků.


12.Psychosociální výcvik pro VP

Výcvik je zaměřen na hlubší porozumění procesům, které jsou typické pro interpersonální komunikaci. Orientace v procesech komunikace je pro pracovníky v problematice prevence nezbytným předpokladem práce s žáky, kolegy i rodičovskou veřejností.

Utváření a rozvoj efektivní komunikace je realizován formou praktického sociálního výcviku s důrazem na zážitkové a sociální učení.

Vzdělávací program pro učitele – školní metodiky prevence


Studium je určeno učitelům, kteří vykonávají (nebo by chtěli vykonávat) funkci školního metodiky prevence. Studijní program je zaměřen na získání vědomostí a dovedností, které se

projeví ve schopnostech aplikace pedagogiky a psychologie do školního poradenství.

Organizátor:

Katedra školní a pedagogické psychologie UK PedF v Praze

Odborný garant: PhDr. Lidmila Valentová, CSc., vedoucí odd. poradenské psychologie

Časová dotace vzdělávacího programu

Časová dotace: celkem 250 hodin:

200 hodin přímé odborné konzultační činnosti,

50 hodin nepřímá výuka – samostatné studijní a poradenské aktivity frekventantů.

Poznámka: Do časového plánu je potřebné zahrnout též další individuální hospitace frekventantů v PPP, SVP, KC a specializovaných třídách ZŠ, dále pak samostatné poradenské aktivity s následnou analýzou v seminářích, práce na projektu a realizaci závěrečné práce – tento osobní čas věnovaný studiu není započítán do celkové časové dotace.



Formy výuky: přednášky, cvičení, skupinové formy práce, výcvik v sociálních dovednostech, individuální konzultace, stáž v poradenských zařízeních.



Organizace studia: výuka probíhá 1x za měsíc a ve dvou studijních blocích nebo formou blokových studijních soustředění v průběhu školního roku.



Studium je ukončeno závěrečnou zkouškou a obhajobou závěrečné práce s akcentem na poradenskou intervenci v práci ŠMP.



Kriteria pro výběr účastníků:

Specializační studium je určeno pro vysokoškolsky vzdělané pedagogy s dvouletou učitelskou praxí. Druh aprobace není rozhodující, důraz je kladen na zájem o poradenskou činnost na škole, o poradenskou pomoc dětem a rodičům.



Přijímací řízení:

Probíhá podle platných předpisu pro kombinované formy studia na PedF v rámci CŽV. Přijímací komise vedená garantem studia dává návrhy na přijetí děkanu UK PedF.



Základní vzdělávací cíle ŠMP:

Studium je určeno učitelům, kteří vykonávají (či předpokládají, že budou vykonávat) funkci školního metodika prevence na škole. Vzdělávací program je zaměřen na získání odborných znalostí a dovedností v pedagogicko-poradenském směru. Konkretizace cílů:

- Prohloubit vhled do poradenských problémů a jejich příčin studiem poradenské psychologie a poradenských teorií.

- Rozvíjet poradenské dovednosti a metody v oblasti diagnostiky a intervence jak při poradenských, tak i konzultačních aktivitách učitelů- školních metodiků prevence.

- Zaměřit pozornost k výchovným problémům školy z hlediska prevence.

- Prohloubit vhled do problematiky sociopatogenních jevů zvláště poruch chování ve školním věku. Zaměřit se na prevenci vzniku nežádoucích projevů v sociálním a morálním chování.

- Učit frekventanty přesnějšímu vnímání skupinové dynamiky a dovednosti optimálně zasahovat do skupinového procesu. Vytvářet strategii vedení školních tříd a žákovských skupin z hlediska prevence vzniku nežádoucích projevů chování.

- Orientovat školní metodiky prevence na odbornou kooperaci se školskými a zdravotními institucemi a především na pracovní kontakty s regionální PPP, SVP s nimiž tvoří školský poradenský systém.


Vzdělávací program

studijní témata výuky

1. Poradenské služby – stav a vývoj v ČR i ve světě

1.1.Poradenství

Poradenské teorie s důrazem na kognitivně behaviorální koncepce

Studijní text: Vybrané poradenské směry. Teorie a strategie, skripta UK 1995, inovovaný učební text (2002). Samostatné studium frekventantů.

2.Poradenská diagnostika

Psychologie osobnosti jako teoretické východisko diagnostiky. Informativně (konkrétněji zpracováno v jednotlivých tématech): metody psychologické, pedagogicko-psychologické, s důrazem na pozorování, poradenskou analýzu pedagogických údajů, na využití screeningových metod při vyhledávání rizikových dětí z pohledu jejich osobnostního rozvoje.

Poradenský rozhovor jako základní diagnostická metoda.

Studijní materiály: Pedagogicko -psychologické poradenství II. Diagnostika, 2002.

3.Poradenská intervence

Individuální poradenství: Intervence formou poradenského rozhovoru.

Skupinové poradenství: práce s dětskou skupinou, nepřímá intervence – restrukturace sociálního prostředí a vztahů: žák-spolužáci-učitel-rodiče.Konzultace rodičům, kolegům, vedení školy jako poradenské skupiny.

Krizová intervence: pojetí krizové situace, postupy ŠMP při vzniku krizové situace , navázání kontaktu s dalšími nejen poradenskými institucemi z hlediska řešení krizových situaci.

Informace pro děti a mládež o možnostech navázání kontaktu s krizovými centry.

4.Žák: vývojové a výchovné komplikace a odchylky

Diagnostika, prevence a intervence.Vybraná témata z ontogenetické psychologie, patopsychologie, speciální pedagogiky:

- vliv prenatálního období a prvých vývojových fází – základní informace z genetiky,

- raná deprivace, subdeprivace (analýza údajů ze současných výzkumů),

- lehká mozková dysfunkce – projevy v chování a učení, možnosti korektivních přístupů,

- variabilita psychického vývoje, základní vývojové úkoly v jednotlivých etapách vývoje,

- rizikové děti z hlediska osobního a školní vývoje.



5.Modely primární prevence

Základní modely primární prevence, které vycházejí z pojetí zdraví, kvality života a z poznání vzniku rizikových způsobů chování. Jedním z hlavních modelů je model rizikových a protektivních faktorů, který je aplikovatelný na jednotlivce, na skupinu i na celou společnost jak z pohledu sociálního, tak z pohledu psychologického.Další variantou je systemický model, popisující významné působení vlivů na jedince vzhledem k pravděpodobnosti vzniku rizikového způsobu chování.


Primární prevence v podmínkách školy a její zařazení do školních poradenských služeb

Standardy primární prevence. Standardní činnosti školního metodika prevence.

Tvorba minimálního preventivního programu (MPP) v podmínkách školy, zohlednění specifik a potřeb školy (techniky tvorby programu), realizace MPP.

Školní strategie pedagogicko-psychologického poradenství.

Etické zásady poradenské a preventivní práce ve školství.

Dvojí profesní role: učitel-školní metodik prevence.

Spolupráce s managementem školy a ostatními členy pedagogického sboru


6.Školní třída: diagnostika a intervence


Školní třída jako sociální skupina a vztahová síť školy.

Pozice a role žáka ve školní třídě.

Diagnostika školní třídy (diagnostické nástroje, profily některých metod, interpretace)

Práce se školní třídou na základě výsledků diagnostiky, screeningu, monitoringu apod.

Role třídního učitele ve vedení třídy.

Projevy sociálně nežádoucích jevů ve třídě a možnosti intervence.

Systematické vedené školní třídy z hlediska primární prevence.


7.Rodina a komunikace s rodiči


Definice rodiny (kulturně-antropologická podmíněnost)

Základní sociálně psychologické charakteristiky rodiny

Rodina a vliv socioekonomické úrovně na výchovu

Kulturní specifika rodin z jiného kulturního prostředí

Týrané, zanedbávané a zneužívané dítě

Komunikace rodiny se školou, strategie vedení rozhovoru

Komunikace s rodiči žáka se závažnými školními problémy


8.Teorie sociokulturního handicapu

Vymezení žáků s možným sociokulturním handicapem: menšiny, přistěhovalci, děti z nepodnětného prostředí Vliv sociokulturního handicapu na přijmutí role žáka a studentaSouvislost sociokulturního handicapu se vznikem sociopatologických jevůZásady diagnostiky a intervence u dětí se sociokulturním handicapem.


9.Sociálně nežádoucí jevy ve škole:

vyhledávání rizikových jedinců a skupin, možnosti včasné intervence ve školním prostředí,

spolupráce s institucemi SVP, policií, zdravotnická zařízení.


Problematika závislostí: návykové látky, gambling, počítače, .


Výchovné problémy ve škole:

- rušivé chování, nedodržování školních norem atd.


Problematika sekt a dalších patogenních skupin.


Kriminalita dětí a mládeže


10.Školní monitorovacího systém:


Plánování aktivit v projektu prevence, identifikaci problémových oblastí

Evaluace a zkvalitňování strategie poradenských služeb na škole

Data báze o problémových žácích školy (informace ze screeningových, diagnostických, intervenčních, školní dokumentace žáka)

Analýza monitorovacích a evaluačních dotazníků

Ochrana osobních dat v práci školních poradců

Techniky monitorování: standardizované nástroje, strukturovaným interwiew,

postupy zadané regionálními metodiky prevence.


11.Psychosociální výcvik pro ŠMP

Výcvik je zaměřen na hlubší porozumění procesům, které jsou typické pro interpersonální komunikaci. Orientace v procesech komunikace je pro pracovníky v problematice prevence nezbytným předpokladem práce s žáky, kolegy i rodičovskou veřejností.

Utváření a rozvoj efektivní komunikace je realizován formou praktického sociálního výcviku s důrazem na zážitkové a sociální učení.





9